Obecní úřad Dnešice
Dnešice 53
334 43 Dnešice
Rychlé odkazy Snadno dostupné informace
z našich stránek
Mezi městy Dobřany, Stodem a obcí Chotěšov se nachází poutní místo Křížový vrch (487 m).
Toto místo se připomíná již ve středověku. Původně, asi do prvé poloviny 18. století se užívalo jména Vrabina. V době protireformační se pak začalo užívat pojmenování Křížový vrch, německy Kreuzberg. Ze starých rukopisů se dovídáme, že na vrcholu stával kříž, který dal roku 1739 zhotovit Jan Václav Eberle, tehdejší lesní na Vrabině. Neznámý umělec vyřezal ze dřeva tělo Kristovo v životní velikosti. Obyvatelé z blízkého i vzdálenějšího okolí sem putovali, aby tu vykonali pobožnosti. Na počátku války o české dědictví 1740 – 1748 probošt chotěšovský P. Krištof Schmiedl se svým konventem jeptišek učinil slib, že nebudou-li muset utíkat z Chotěšova před nepřítelem, zbudují na Křížovém vrchu kostel. Když byla válka drážďanským mírem r.1745 v Čechách ukončena, rozhodl se probošt splnit svůj slib. Možná k tomu přispělo i to, že dne 27.srpna 1746 se tu prý stal zázrak. Za přítomnosti mnoha lidí se kříž náhle obrátil. Tuto skutečnost potvrdil písemně c.k. pošmistr ze Stoda, který byl pobožnosti přítomen. Přípravné práce ke stavbě započaly 3.ledna 1747 a celá stavba byla ukončena 9.listopadu 1755. Při kopání se zde narazilo na staré zdivo, klenbové cihly, pozůstatky lidských kostí a další věci. Bylo také r.1750 vystavěno obytné stavení a hospoda, vlastně noclehárna pro poutníky. Stavba kostelíka byla provedena po vzoru pražského kostela Na Karlově. Stěny byly vyzdobeny freskami plzeňského malíře Julia Luxe. Uvnitř byly čtyři oltáře. Tři z nich byly zasvěceny třem Janům – Sv. Janu Křtiteli, Janu Evangelistovi a Janu Nepomuckému. Čtvrtý oltář byl vyvýšený, vedlo k němu 18 mramorových schodů a byl na něm zázračný kříž. Ve schodech byly ostatky svatých a po stranách stálo 12 pozlacených andělů. Byla-li před tím návštěva místa četná, přivolaly svaté schody se zázračným křížem nové a nové zástupy věřících. Až z Bavor sem každoročně pěšky putovalo procesí.
Když v roce 1782 zrušil Josef II. přes 700 klášterů, týkalo se to i kláštera chotěšovského. S ním byl zrušen i kostel na Křížovém vrchu. Dvakrát byl učiněn pokus o vystavění kapličky, ale až v roce 1859 se tehdejší kaplan chotěšovský P.Felix Koch ujal úkolu vybudovat na Křížovém vrchu nový kostel. Dne 6. června 1862 byl kostelíček vysvěcen samotným opatem tepelského kláštera a byl sem slavnostně opět postaven „zázračný kříž“, který byl do té doby ve Stodě. Po roce 1890 se začala ze sbírek budovat Křížová cesta, ozdobená sochami plzeňského sochaře Galganiho. Za světové války a po jejím skončení význam Křížového vrchu upadl. Roku 1916 vyhořela tamní hájovna, obyvatelé se odstěhovali a kostel zůstal bez dozoru a byl několikrát vykraden. V roce 1923 byl na místě vyhořelé hájovny postaven hostinec. O dva roky později - 20. září se na Křížovém vrchu sešlo asi 5000 poutníků z celých západních Čech. Toho dne byl zdejšímu kostelu navrácen obraz „Nejsvětější trojice“, který odtud byl r. 1782 odnesen do Touškova Vsi, kde byl přes 140 let uchován v rodině Walzerově.
Po vztyčení věže v roce 1931 se Křížový vrch stává i cílem turistickým. Místo přečkalo i druhou světovou válku. Poslední pouť se zde konala v roce 1959. V roce 1967 celý objekt přebírá do bezplatného užívání armáda. Ta zde zůstala až do roku 1995, kdy celý areál přechází zpět do církevních rukou. Protože je Křížový vrch končinou značně odlehlou, docházelo a stále dochází k ničení vandaly a rozkrádání materiálu. Byly tak průběžně zničeny sochy Křížové cesty, z kostela i ostatních budov zmizelo vše, co se dalo nějak využít.
Mikroregion Radbuza – společnými silami zúčastněných obcí - opravil vyhlídkovou věž, která byla znovuotevřena dne 18. září 2004. Při opravě věže bylo 5. srpna z báně vyjmuto pouzdro s dokumenty. Bohužel bylo pouzdro poškozeno průstřelem, který zničil skleněnou lahvičku a její obsah a na několika místech poškodil dokumenty.
Z Černotínské návsi vede přes Křížový vrch do Chotěšova naučná stezka "Příroda a lidé". Jednotlivá zastavení naučné stezky jsou opatřeny tabulemi, které upozorňují na přírodní a kulturní zajímavosti kraje pod Krížovým vrchem. Naučnou stezku připravilo Středisko ekologické výchovy Ametyst. Informačních tabulí na naučné stezce je deset a jsou věnovány: historii oblasti kolem Křížového vrchu (Chotěšovské panství), Chotěšovskému klášteru, geologii, krajinnému rázu, 4 biotopům (potok, jehličnatý a listnatý les, zemědělská krajina). K zajímavým organismům, které můžete vidět, patří zejména ledňáček, puštík, krkavec nebo krahujec, z rostlin pak lilie zlatohlavá, jaterník podléška a konvalinka vonná. Po výstupu na Křížový vrch s bývalým poutním kostelem se nabízí nádherný výhled na plzeňskou krajinu.
Odhalte tajemství výroby výborného kvasnicového piva, ochutnejte pivovarské a staročeské speciality, odpočiňte si v našem příjemném hotelu nebo využijte dalších služeb, které Vám nabízíme.
Pivovar vaří nefiltrované pivo proslulou českou technologií s použitím tradičních surovin - sladu, chmele a vody. Pivo se pije jako živé s vlastní charakteristickou chutí a je čepováno v přírodním stavu bez pasterizace.
Počátek pivovarnictví v Dobřanech je datován již od roku 1378. Tehdy udělil měšťanům probošt Udarlich privilegium s právem várečným. Toto právo potvrdil český král Vladislav II i císař Ferdinand III.
V obci stojí původnů gotický kostel sv. Václava, v 18. a 19. století přestavěný do dnešní podoby. V jeho blízkosti se nachází barokní fara.
Zdejší zámek nechali v 17. století vybudovat představitelé chotěšovského kláštera. V 2. polovině 20. století pod správou jednotného zemědělského družstva zchátral do dnešního neutěšeného stavu. Barokně upravený kostel sv. Petra a Pavla byl založen ve 14. století. Z této doby se zachoval pouze západní portál.
Významnou církevní památkou je šestnáctiboký kostel sv. Víta, který je vrcholným dílem architekta Jakuba Augustona z let 1727 až 1733. Jeho interiér zdobí barokní fresky a zajímavý je zejména baldachýnový dvojoltář se sochařskou výzdobou od Matěje Václava Jäckela. V severní části náměstí stojí původně gotický kostel sv. Mikuláše. V jeho presbytáři se dochovaly fresky Nejsvětější Trojice s anděly a Výjev z legendy sv. Mikuláše, které jsou dílem plzeňského malíře Františka Julia Luxe z poloviny 18. století. Na náměstí uvidíte barokní měšťanské domy se zajímavými kamennými portály. Novorenesanční radnice byla postavena v letech 1900 až 1902 na místě starší stavby z poloviny 17. století. Na severní straně náměstí se nachází budova fary postavená v 16. století v renesančně-barokním stylu. Cennou památkou je kamenný most přes Radbuzu situovaný v místě středověkého brodu přes řeku. Vznikl zřejmě již v polovině 16. století v pozdně gotickém slohu.
Přímé počátky dnešních Přeštic lze spatřovat v archeologicky doloženém slovanském osídlení na návrší u zdejšího kostela. Někdejší trhovou ves připomínají písemné prameny z let 1226–1233. Dominantou Přeštic i okolní krajiny je barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie stojící na výrazném návrší. Jeho stavba probíhala v letech 1750 až 1775 pod vedením několika významných architektů. Nejprve stavbu řídil Kilián Ignác Dientzenhofer a po jeho smrti až do roku František Ignác Prée.
Rodný dům významného architekta a mecenáše Josefa Hlávky připomíná pamětní deska. V roce 2000 byl otevřen Dům historie Přešticka se stálou muzejní expozicí. Zajímavostí je i kvalitní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1735 na mostě přes Úhlavu, která původně zdobila chrám sv. Mikuláše na Starém Městě v Praze.
Svátek má Justýna
Zítra má svátek Věra